Tak tenhle kačerovskej band byl založenej plus mínus někdy v roce 1993 a

vzniknul z prapůvodního tria školník, hrobník, Kostelník. Měli dvě kytary, z toho jeden byl Pepy památeční Les Paul, foukací harmoniky a housle.

   Později se přidali i další muzikanti, Jirka Sedlák na pětistrunné bendžo, kterej

v podstatě nechtěně dal kapele jméno ééééééoé oééé, Pepa Šroubek na housle

a tamburínu, Ota Maleček se školeným profesorskym hlasem a následně i

baskytarou. Nutno připomenout, že soubor míval svého času i několik zpěvaček.

   Zprvu se zkoušelo v hospodě U Průšů. Tím jejich muzicírování získávalo

takových kvalit, že už nemělo cenu dále bavit jen hosty restaurací a tak se

členové rozhodli přihlásit do soutěže Trampská Porta. Když se pořadatel zeptal

jaký že má zapsat název kapely, nechal se slyšet Jirka Sedlák, kterej

tak mimochodem odpovídal na většinu otázek když si nevěděl rady, nebo když si nebyl jistej a houknul na chlápka s páskou na rukávu."Tó víš."

   Neví se zcela přesně, kdy dorazil na zkoušku už do školy na Na Líše Tomáš

Soukup, kterej do tělesa přidal bicí. Kvůli přestávce ho vzápětí na sesli vystřídal

Michal Šroubek, zvanej Bůček. To už na basu začal s kapelou hrát synek

chodskýho Psohlavce Jarda Zmij kamarády zvaný Bohušu. Po odchodu Pepy

hrobníka byl opět přizván Tomáš, ovšem už jako hráč na kytaru. Tak se

osazenstvo kapely promíchávalo a hnětlo až z původních sestav zůstal školník

se svou kytarou, Jarda, Michal a Tomáš. Chlapci hráli kde se dalo. Po zábavách,

svatbách, křtinách a jinejch vyvedenejch večírcích. Muzika, kterou vytvářeli

začala pomalu z folk a country stylu přecházet v poměrně říznej country-bigbít.

Tó víšáci se vraceli utrmácení ze štací v brzkých ranních hodinách a to jim

zůstalo dodnes. Bod zlomu nastal po domluvě s Petrem školníkem, že bude s

kapelou vystupovat jen příležitostně. Do již zmíněného restaurantu U Průšů

docházel celkem pravidelně dentista Míra Horešovský, přezdívanej Zoubek alias

Mirdžáno, kterej taky rád provozoval živou a spontánní hudbu. Se zbytkem

bandy si natolik padli do vočí, že už nic nebránilo spojit své hudební cejtění.

Poté už byl jen vyměněn, celkem účelně, Bůček za Petra Kozla Soukupa a v

týhle sestavě, přátelé, vržou dodnes.